Nádraží Praha-Bubny

Přestože přes území vsí Bubny a Holešovice procházela přes Negrelliho viadukt železnice Severní státní dráhy již od 1850, nejbližší zastávkou bylo nádraží Praha-Bubeneč. Se stavbou vlastního nádraží v Bubnech se původně nepočítalo; změna nastala v letech 1866–1868, kdy bylo prodlouženo rameno Buštěhradské dráhy z nádraží Praha-Bruska (nádraží Praha-Dejvice) tunelem přes Královskou oboru do Buben, kde se napojilo na tuto již provozovanou trať.

Tím se přiblížil dovoz uhlí a zboží do Prahy. Buštěhradská dráha zde postavila jednopatrovou výpravní budovu s krytou sedlovou střechou a nástupištní verandou. Ve stejné době na sousedních polích a pastvinách zahájila Rakouská společnost státní dráhy (StEG) výstavbu areálu nádraží Praha-Bubny – nákladové, později pro osobní dopravu severně doplněné o zastávku Praha-Holešovice.

Poslední podoba nádraží pochází z přestavby v letech 1928–1933, kdy byla budova rozšířena o prostory čekáren, restaurace a kanceláří. Původní nástupištní veranda byla nahrazena krytým nástupištěm. Během druhé světové války nádraží smutně proslulo: odjížděly odsud transporty Židů do ghett a vyhlazovacích táborů. První transport odjel 16. října 1941 do ghetta v Lodži. Do ledna 1945 bylo z Bubnů vypraveno více než 70 transportů, jimiž bylo deportováno téměř 50 000 československých Židů a osob označených norimberskými zákony za Židy. Roku 2015 zde byl vztyčen monumentální pomník Brána nenávratna od Aleše Veselého jako památka na oběti holokaustu.

V rámci modernizace železniční tratě Praha – Letiště Václava Havla – Kladno byla v letech 2023–2025 podle návrhu studia Jakub Cigler Architekti vybudována nová stanice Praha-Bubny. Provoz nové stanice a navazujícího úseku k zastávce Praha-Výstaviště byl zahájen 1. srpna 2025. Stanice je posunuta blíže k Negrelliho viaduktu a stanici metra Vltavská, čímž je zajištěn přímý přestup. V červenci 2025 začala také rekonstrukce původní výpravní budovy pro sídlo Centra paměti a dialogu Bubny, které navázalo na dřívější Památník ticha a připomíná osudy deportovaných Židů. 

Jungmann Jan
Kopáček Tadeáš