Negrelliho viadukt

Velkolepý železniční viadukt vedoucí od Masarykova nádraží přes území Karlína, tok Vltavy a ostrov Štvanici do Holešovic na nádraží Bubny byl postaven v letech 1846–1849 jako součást projektu Severní státní dráhy. První železniční most přes Vltavu, dobově označovaný za „římské dílo 19. století“, vznikal podle projektu Jana Pernera a Aloise Negrelliho; po Pernerově smrti byl vrchním inspektorem stavby jmenován Negrelli, pozdější projektant Suezského průplavu. S celkovou délkou 1110 m je nejdelším železničním mostem v ČR, až do roku 1910 se jednalo o nejdelší železniční most v Evropě. 

Realizace mostu byla svěřená konsorciu firem Bratři Kleinové a Lanna, na stavbě pracovalo až 3000 dělníků, dřevěné piloty zaráželo do dna řeky a země 30 beranidel, spodní vodu ze stavebních jam nepřetržitě odčerpávala 2 parní čerpadla. Viadukt se skládal z 87 oblouků, kamenné bloky o váze až 1,5 tuny byly na stavbu dopravovány po řece na lodích z Kamýku nad Vltavou. Stavební náklady činily 1,5 milionu zlatých. Celé dílo má jedinečnou technickou i architektonickou koncepci a stavební provedení z kamenného kvádrového zdiva. V době vzniku se jednalo o ojedinělou stavbu i ve světovém měřítku, jinde se stavěly obdobné mosty mnohdy ještě ze dřeva.

Rakouská společnost státní dráhy nechala roku 1871 pod vedením Eduarda Baziky napojit na Negrelliho viadukt 351 m dlouhý Karlínský viadukt, tím byl umožněn přímý průjezd nákladních vlaků od Libně do Buben, kde bylo důležité nádraží společnosti. S rostoucím průmyslem se postupně zaplnila volná místa pod mostními oblouky skladišti a dílnami. Pod dvanácti oblouky si firma Velox založila 1907 veřejné garáže se servisem. Viadukt je od roku 1964 památkově chráněn.

Kompletní rekonstrukce proběhla v letech 2017–2020. Rekonstrukce zahrnovala odstranění novodobých vestaveb, opravy a místy přezdění kleneb a výměnu železničního svršku; traťová rychlost se zvýšila ze 40 na 60 km/h. Most je součástí železničního spojení Praha–Kladno, které se postupně modernizuje a jehož součástí má být odbočka k letišti Václava Havla. Roku 2024 byl v oblouku č. 36 otevřen první pilotní prosklený prostor pro informační centrum a kulturní a výstavní využití; jeho dvouletý zkušební provoz měl ověřit vliv vestavby na historickou konstrukci viaduktu.

Hlavačka Milan

Kopáček Tadeáš