Vltavská

Předpolí Hlávkova mostu vykazovalo vysokou dopravní zátěž již od přelomu 19. a 20. století. V roce 1900 byla po Bubenském nábřeží dovedena tramvajová trať od Strakovy akademie do Vozovny Centrála, součásti Elektrárny Holešovice, kterou roku 1901 křížila provizorní tramvajová spojnice od nádraží Praha-Těšnov vedená přes ostrov Štvanici po třech dřevěných mostech. Tato trasování byla v roce 1912 definitivně přenesena na nově dokončený Hlávkův most. Urbanistický význam lokality se upevnil ve 30. letech 20. století výstavbou funkcionalistické budovy Elektrických podniků, která se stala prostorovou dominantou území.

Výstavba samotného terminálu na počátku 80. let 20. století vyvolala radikální terénní a stavební zásahy, včetně plošných demolic obytného i průmyslového fondu v prostoru Bubenské ulice, Bubenského nábřeží a části areálu nádraží Praha-Bubny. Tyto asanace uvolnily místo pro velkorysou mimoúrovňovou křižovatku a severní předmostí Hlávkova mostu. Stanice Metra C byla vybudována podle architektonického návrhu Jiřího Navrátila a Vladimíra Uhlíře. Hloubená stanice založená v otevřené jámě byla projektována jako šestipodlažní monolitický železobetonový rám s jedním vestibulem a bezsloupovým halovým nástupištěm. Podzemní vestibul byl propojen s podchody a systémem ramp umožňujících přímý přestup na povrchovou dopravu. Provoz na úseku Florenc – Nádraží Holešovice technicky náročně raženým tunelem pod korytem Vltavy, byl zahájen 3. listopadu 1984. Koncepci veřejného prostoru doplnila umělecká díla, fontána Faun a Vltava od Olgy Hudečkové a Miroslava Hudečka, skleněná vitráž Vltava od Jana Fišery a Václava Zajíce a keramická stěna od Václava Dolejše.

V srpnu 2002 postihla podzemní části terminálu katastrofální povodeň na Vltavě. Následná rekonstrukce a obnova technologického zázemí trvala několik měsíců a vyvolala dodatečné stavebně-technické úpravy. Ty spočívaly v přikotveni základové desky vestibulu proti tlaku podzemní vody, úpravě výstupů k tramvajovým zastávkám a instalaci kotvících prvků pro mobilní i pevné protipovodňové bariéry. Kulturní a rekreační funkci terminálu od 2021 doplnila Galerie Vltavská, v následujícím roce vznikl v prostorách nevyužívaných podchodů sportovně-alternativní areál V7 underground se skateparkem. Další rozvoj lokality je spojený s celkovou transformací asanačního pásma Bubny-Zátory a plánovanou výstavbou budovy Vltavské filharmonie.

Kopáček Jiří
Kopáček Tadeáš