Holešovická přístavní dráha
Základy vlečky do přístavu Holešovice jsou zakresleny již na mapě Holešovic z konce 90. let 19. století, kdy trať vycházela ze severu z areálu nádraží Bubny-nákladové a obloukem se stáčela k seřaďovacímu nádraží ležícímu na západním pobřeží přístavu. Směr budoucí Okružní ulice (dnes Jankovcova) byl přizpůsoben trase železnice. Starší návrhy počítaly s okružním vedením dráhy z nádraží Praha-Bubny nákladové přes přístav a Jateční ulici zpět k železničnímu zhlaví a s napojením na kolejovou obsluhu Ústředních jatek a dobytčího trhu, zprovozněnou 1. července 1895; tento záměr však nebyl uskutečněn.
Nový projekt přístavní dráhy byl projednáván od roku 1902; stavební povolení vydalo vídeňské ministerstvo železnic 27. listopadu 1902 a stavba začala v červnu 1906. Pravidelná doprava byla zahájena 6. června 1910. Trať o délce 2,6 km vedla z nádraží Bubny-nákladové do nádraží Holešovice překladiště (od 1941 Praha – Holešovice překladiště, od 1951 Praha – Holešovice Vltava). V letech 1909–1912 prosazoval František Křižík zavedení elektrického provozu a pro obsluhu přístavu navrhoval dvě lokomotivy na napětí 550 V; záměr se neuskutečnil kvůli vysoké ceně elektřiny.
Do počátku 20. let 20. stol. pokračovala trať od přístavu na jih a stáčela se směrem k západu Jateční ulicí, kde končila u křižovatky s ulicí Na Maninách. V souvislosti s přeložením koryta Vltavy v letech 1923–1926 a přestavbou přístavu v letech 1926–1928 byla přístavní dráha v jižní části přeložena; zanikla přitom původní trasa v Jateční ulici a trať potom končila úvratí jižně od Libeňského mostu.
Po dokončení Veřejných skladišť 1928 na východním břehu přístavu byly koleje prodlouženy až sem; vznikla zde také nákladní stanice Praha-Holešovice veřejná skladiště, uvedená do pravidelného provozu 1. března 1928.
Na přístavní dráhu se postupně napojovala řada průmyslových vleček. Již koncem roku 1910 se jednalo o vlečce do skladiště železa Živnostenské banky (Velkoskladu Ferra a.s.). Roku 1911 byla postavena vlečka pro Akciový parní mlýn, roku 1917 vlečka ke skladu firmy V. J. Rott a patrně roku 1918 vlečka do Pergamenky. Přibližně roku 1922 přibylo napojení Skladiště Ústřední jednoty hospodářských družstev. Kolem roku 1961 přibyla větev do panelárny Prefa.
Roku 1986 byla zprovozněna vlečka z přístavu do nového nádraží Praha – Holešovice. Původní úsek mezi nádražím Praha-Bubny a vlečkou Pergamenky byl poté fakticky opuštěn, zůstal však fyzicky zachován jako alternativní napojení. Křížení s tramvajovou tratí v Plynární ulici bylo odstraněno až v létě 1998.
Přepravu na vlečce zajišťovaly parní lokomotivy z bubenečského depa, od 1960 nastoupila motorová trakce. Po roce 1989 provoz na přístavní dráze značně poklesl a její konec nastal po povodni 2002: k 1. 7. 2003 byla rozhodnutím Drážního úřadu zrušena. V září 2004 vydal Drážní úřad povolení ke snesení vlečky v části přístavu; následně bylo odstraněno kolejiště bývalého přístavního nádraží i další úseky dráhy. Od roku 2006 se území začalo měnit v obytnou a administrativní čtvrť v rámci projektu Prague Marina. V místech mezi Holešovickým přístavem a mostem Barikádníků, kde se nacházejí zbytky dráhy, byl 5. září 2024 otevřen Park u Vody, zpřístupňující břehové partie pro rekreační účely. Někdejší drážní funkci území připomíná také několik památkově chráněných přístavních budov, například bývalá budova železničních zaměstnanců.
Jungmann Jan

Holešovice-Bubny, v objetí Vltavy, Jan Jungmann 2014
Světozor, rok 1910, č. 37, 17. 6. 1910. s. 870
Polák Milan, Praha a železnice. Nádraží, nádražíčka a zastávky. MILPO MEDIA, Praha 2005, s. 146-147
Český svět, roč. III., č. 8, 14. 12. 1906
FOJTÍK, Pavel. „Holešovická přístavní dráha se stých narozenin nedočkala.“ DP kontakt, roč. 15, 2010, č. 5, s. 32–35.