Nádraží Praha-Holešovice

Do 80. let 20. století se železniční doprava v této oblasti soustřeďovala do areálu nádraží Praha-Bubny, které navazovalo na osu Severní státní dráhy z poloviny 19. století a jehož součástí byla od roku 1890 osobní zastávka Praha-Holešovice. Impulsem pro vznik nového samostatného nádraží se stala výstavba dvoukolejné elektrizované Holešovické přeložky, odklánějící dálkovou a nákladní dopravu ze severu Čech, jejíž provoz byl zahájen 23. prosince 1980. Do nové stanice byla ještě zaústěna Holešovická přístavní dráha . Lokalitě pro stavbu terminálu ustoupila původní dělnická zástavba starých Holešovic a Zátor, která byla plošně asanována. Jednou z mála zachovaných stop původní topografie je téměř dvousetletý jilm, poslední pozůstatek aleje v bývalé ulici Na Zátorách.

Nádražní komplex byl navržen jako provozně i architektonicky jednotný celek integrující výpravní budovu, odbavovací halu a vestibul metra. Architektonický koncept vypracovali Josef Šolc, Jiří Dušek a Jan Marek, interiér odbavovací haly navrhl Zbyněk Hřivnáč a prostor vnitřního atria Jiří Finger. Drážní a kolejištní část projektovala Marie Piroutková, hlavním projektantem byl Otakar Trčka. Výsledná podoba z přelomu 70. a 80. let 20. století nese charakteristické znaky pozdně modernistické dopravní architektury. Uměleckou výzdobu areálu tvoří stěna s reliéfem Julia Fučíka od Stanislava Hanzíka, reliéf Cestování a cestovní ruch od Jiřího Kubíka a Josefa Vajce v odbavovací hale a mramorový soubor plastik Řeka od Josefa Klimeše v prostoru autobusového terminálu.

Stanice metra (původně Fučíkova, od 1990 Nádraží Holešovice) byla uvedena do provozu 3. listopadu 1984 jako koncová stanice tehdejšího úseku Metra C. Roku 2004byla trasa za užití podvodní technologie vysouvaných tunelů prodloužena do Ládví, od 2008 do stanice Letňany. V srpnu 2002 postihla podzemní část terminálu katastrofální povodeň, která si vyžádala kompletní sanaci provozního a technologického zázemí. V roce 2023 bylo zajištěno bezbariérové zpřístupnění stanice instalací nového výtahu. Nádraží nadále tvoří klíčový bod plánované celkové transformace asanačního pásma Bubny-Zátory.

Kopáček Tadeáš