Přístav Holešovice

Po dokončení regulačních prací na splavnění Vltavy pod Prahou na konci 19. století se hlavním pražským přístavem i přes řadu nevýhod stal přístav v Karlíně, který byl s kapacitou 12 labských lodí nedostatečný. Na základě vládní ankety „Pro upravení a Uplavnění Vltavy“ svolané 1887 do Prahy byl představen návrh na stavbu nového ochranného a obchodního přístavu v Holešovicích.

Pro stavbu byla vybraná holešovická planina na konci splavné Vltavy v poblíž železničního nádraží Bubny. Projekt finančně podporovaný Prahou a c. k. místodržitelstvím realizovala v letech 1892–1894 firma Adalberta Lanny ml. za 1 230 000 zlatých. Přístavní bazén o délce 750 m, šířce 100 m a hloubce 2 m byl vyhloubený mimo přírodní řečiště Vltavy. Celkově bylo vytěženo přes půl miliónu m3 zeminy. Přístav s vodní plochou 84 560 m2 poskytoval místo až pro 170 labských lodí, byl vybaven lodním výtahem k jejich opravám a prohlídkám.

Bezprostředně po dokončení ochranného přístavu bylo přistoupeno k přístavbě obchodní části. V letech 1906–1910 vznikala skladiště, překladiště vybavená zdvihacími zařízeními a byla dokončena Holešovická přístavní dráha. Z roku 1906 pochází dodnes zachovaný a od 2002 památkově chráněny soubor secesních budov přístavu a nádraží, postavených podle projektu architekta Františka Sandera (1861–1932). S přeložkou koryta Vltavy v letech 1926–1928 blíž k přístavu, vznikl na kose výrazně zmenšeného holešovického poloostrova funkcionalisticky pojatý areál Veřejných skladišť, dílo architekta Františka Bartoše (1894–1949).

Areál přístavu se stal významným centrem říční dopravy a stavebního a urbanistického vývoje Holešovic. V 90. letech 20. století přestal sloužit lodní dopravě, 2005 byly vytrhány i koleje seřaďovacího a nákladového nádraží. První dekáda 21. století přinesla konec původní podoby přístavu. V rámci realizace developerského projektů Prague Marina skupiny Lighthouse probíhá od 2006 rozsáhlá přestavba na obytný a polyfunkční areál se zachováním úlohy ochranného vltavského přístavu.

Kopáček Tadeáš