Skladiště Ústřední jednoty hospodářských družstev

Krátce po vzniku Československé republiky v listopadu 1919 získala Ústřední jednota hospodářských družstev pozemek pro výstavbu velkokapacitní sýpky v sousedství přístavu Holešovice a Holešovické přístavní dráhy. Cílem bylo posílit skladovací a exportní kapacitu pro obilí, sladovnický ječmen a osivo s přímým napojením na železniční, vodní i silniční dopravní uzly. Starosta ÚJHD Ferdinand Klindera a tajemník Ladislav Feierabend, významní agrární národohospodáři, pověřili vypracováním projektu skladiště na až 6 000 tun komodit stavebního inženýra Emanuela Řeháka; architektonický návrh průčelí vytvořil v roce 1920 Emil Králíček.

Stavbu realizovala v letech 1920–1922 firma nesoucí od 1921 název Civilní inženýr stavební Nejedlý, Řehák a spol. Praha. Jádro areálu tvořila podsklepená budova se sloupovým železobetonovým skeletem na obdélném půdorysu. Nad zvýšeným přízemím byly v podlažích situovány zásobníky s násypkami, obslužnými rampami a manipulačními prostory. Technologické zařízení podle návrhu mlýnského inženýra Václava Holuba, suterénní a podstřešní elevátory a pásové dopravníky vyrobily a dodaly strojírenské firmy Amme, Giesecke & Konegen AG – Brunšvik a Kohout Praha Smíchov. Slavnostní otevření se konalo 24. listopadu 1921, zřejmě hned v následujícím roce bylo skladiště napojeno vlečkou na Holešovickou přístavní dráhu.

Architektonické pojetí fasády usilovalo o potlačení industriální povahy stavby v městském prostředí. Asymetricky členěné průčelí získalo novoklasicistní výraz s mělkými rizality a střídmou reliéfní výzdobou administrativní budovy. Alegorické motivy úlu s rohy hojnosti, lva s hady či svazku klasů odkazovaly na zemědělství a poslání jednoty hospodářských družstev, zatímco boční a dvorní fasády svou jednoduchostí neskrývaly účel skladištního objektu.

V souvislosti s omezením obchodní činnosti peněžních ústavů podle zákona z roku 1924 vznikla Kooperativa, nákupní jednota hospodářských družstev s.r.o., která převzala obchodní agendu Ústřední jednoty a pod její správu přešel rovněž holešovický areál. Díky mechanizaci a přístavní poloze se zde koncentroval zahraniční obchod se sladovnickým ječmenem a jetelovým osivem. V poválečném období a během 2. poloviny 20. století objekt využíval národní podnik Oseva. 

S ukončením skladovacího provozu objekt dlouhodobě chátral. V roce 2017 byla zahájena jeho přestavba na nové, obytné a administrativní prostory. Se změnou účelu užívání a stavební adaptací byly odsraněny technologické prvky a změnilo se vnitřní uspořádání budovy, zachována však zůstala základní hmota skeletu a fasádní výzdoba původní administrativní části.

Kopáček Jiří
Kopáček Tadeáš