Pomník Adalberta Lanny st.
Po smrti Adalberta Lanny st. v roce 1866 začal v rodných Českých Budějovicích třináct let dlouhý proces vzniku pomníku k jeho poctě. Stavbu budoucího monumentu na podnět budějovických osobností dostalo na starost devítičlenné volené Comité, realizace byla financována formou veřejné sbírky, mezi nejštědřejší mecenáše patřil Lannův přítel kníže Jan Adolf II. Schwarzenberg a budoucí společník firmy Lanna Moritz Gröbe. Za autora pomníku byl v roce 1868 vybrán rakouský sochař a medailér Franz Pönninger (1832–1906), tehdejší umělecký ředitel vídeňské c.k. umělecké slévárny ve Wiedenu. Podstavec z červeně zbarvené žuly zhotovil bavorský kameník Erhard Ackermann (1813–1880).
Pro umístění pomníku bylo uvažováno o prostranství před železničním nádražím České Budějovice, postaveného společností Dráhy císaře Františka Josefa, o které se Lanna tolik zasloužil. Pönningerer nakonec pro pomník vybral místo v městských Sadech při vyústění Lannovy třídy. Bronzový monument byl slavnostně odhalen 24. května 1879, naproti pomníku byla postavena čestná tribuna. Slavnost začala bohoslužbou v klášterním kostele Obětování Panny Marie, po níž se účastníci odebrali průvodem k pomníku; monument odhalil sám Franz Pönninger. Kromě měšťanů, zaměstnanců firmy Lanna a řady osobností se celého programu účastnila také rodina včetně Adalberta Lanny ml. Jedinou řeč přednesl budějovický starosta a zároveň předseda Comité Eduard Claudi (1810–1884).
Celková výška pomníku s podstavcem je 6,64 metru, Lannova postava v nadživotní velikosti měří 2,69 metru. Bronzový podstavec obkružuje alegorická reliéfní výzdoba a doplňují německy veršované nápisy. Jednotlivé výjevy po antickém vzoru symbolizují život, ideje a nejdůležitější podnikatelské aktivity A. Lanny: unavený kmet ze starých časů, dva starší dělníci nad výkresem s postavou mladíka gestem odkazujícím vpřed, atributy vzdělání, ženské postavy Vltavy a Labe s dítětem vypouštějícím loďku připomínají splavňování řek, na pozadí alegorie průmyslových staveb a hutí vystupují figury horníka a kováře, a celý výjev nakonec uzavírají putti s triumfálním vozíkem a kouřící pochodní, alegorie výstavby železnic a nové doby. Některé detaily výjevů byly již v době odhalení vykládány různě a jejich dnešní čtení komplikuje také neúplná obnova reliéfu v roce 1993. Okolo pomníku se původně nacházely železné sloupky s řetězem, které byly symbolicky vyrobené v kladenské Vojtěšské huti. Původní sloupky ani řetězy se nedochovaly a při obnově pomníku byly nahrazeny nově zhotovenými prvky.
Pomník přežil vlnu ničení všech symbolů rakousko-uherské monarchie po 1. světové válce. Za protektorátu získal výjimku z válečné rekvizice a stal se tak jediným bronzovým pomníkem v tehdejším českobudějovickém okrese, který unikl zničení. Až v noci z 24. na 25. května 1945 byla bronzová část pomníku stržena a vážně poškozena; bezprostředním podnětem útoku byly patrně německé nápisy na podstavci.
Socha byla nějaký čas umístěna u Lannova rodného domku, poté byla na dvoře základní školy Dukelské, a nakonec byla přemístěna do depozitáře Jihočeského muzea v Bavorovicích. V září 1990 se v depozitáři zřítila část střechy a padající trámy urazily soše pravou paži. Z iniciativy Klubu přátel Českých Budějovic byl pomník restaurován sochařem Ivanem Tláškem a 2. října 1993 znovu slavnostně odhalen v městských sadech. Oproti původnímu stanovišti byl posunut o několik metrů hlouběji do parku a pootočen, takže již netvoří někdejší dominantu prostranství. Pomník býval jakousi novodobou vstupní bránou do města, kterou nešlo přehlédnout.
Kopáček Jiří
Kopáček Tadeáš

NĚMEČEK, Martin. Pomník Vojtěcha Lanny staršího v Českých Budějovicích. Bakalářská práce. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta, 2023. Online. Dostupné z: Theses.cz. [cit. 2026-11-06].
KOVÁŘ, Daniel. Příběhy budějovických pomníků. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 2000. 537 s. ISBN 80-254-2322-0.
Zur Erinnerung an die Enthüllung des Lanna-Monumentes im Stadtpark zu Budweis am 24. Mai 1879: Mit einer Abbildung des Denkmals. Budweis: F. Zdarssa, 1879. Online. Dostupné z: Digitální knihovna Jihočeské vědecké knihovny. [cit. 2026-11-06].
KOVÁŘ, Daniel a Martin GAŽI. Pomníky. In: Encyklopedie Českých Budějovic [online]. České Budějovice: NEBE, s. r. o.[cit. 2026-11-06]. Dostupné z: https://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/pomniky
ŽÁKAVEC, Theodor. Lanna: příspěvek k dějinám hospodářského vývoje v Čechách a v Československu. Praha: Spolek československých inženýrů, 1936. 347 s.

