Plavební komora Hořín

Objekt je vyústěním Vraňansko-hořínského plavební kanálu, obcházejícího závěrečný nesplavný úsek Vltavy při soutoku s Labem. Tvoří nedílnou součást vodního díla Vraňany-Hořín, navrženého inženýrem Aloisem Drahorádem, jeho působivou industriální architekturu v secesním stylu dotvořil František Sander. Výstavbu provedla firma Lanna, na kterou navázaly firmy specializované na strojní a elektrotechnickou část.

Komplex tvoří dvojice komor – velká (137,5 × 20 m) a malá (73 × 11 m), umožňující překonání spádu až 8,5 m, což je nejvyšší hodnota na dolní Vltavě. Komory jsou situovány podél kamenné dělicí stěny, na jejímž jihovýchodním konci je osazena věž velínu, s výraznou nárožní bosáží a datací 1905, vytesanou v žulové desce. Věžový objekt původně ukrýval elektrocentrálu pro napájení ovládacích mechanismů stavidel a vrat a provozní zajištění areálu, kterou později nahradila nově situovaná elektrárna Hořín. Stěny komor jsou vyzděné z lomového kamene s obkladem z kyklopského zdiva a vyztužené žulovými kvádry. Plavební komory byly založeny v náročném geologickém prostředí s výskytem nestabilních štěrků, proto musela být použita kesonová technologie, umožňující ruční práce pod hladinou pomocí speciálních potápěčských zvonů se stlačeným vzduchem. Mechanizmy ovládání vrat a stavidel jsou už od počátku poháněny elektricky. Segmentová stavidla, dodaná firmou bratří Prášilů, byla zvolena s ohledem na možnost obsluhy jedním mužem i při výpadku elektřiny. Vrata, žebříky, pacholata a další prvky dodaly mj. firmy Märky, Bromovský & Schulz, Českomoravská továrna na stroje, Ruston a spol., Breitfeld & Daněk a Kolben & spol.

Během rekonstrukce 1986–1989 byly technologie modernizovány a do bočních stěn velké komory integrována nová MVE, pokrývající energetickou spotřebu celého areálu. Následně v letech 2019–2021 byla velká komora přizpůsobena evropské třídě Va, zvětšena užitná šířka, vyměněna vrata a zajištěna podjezdná výška 7 m. Součástí zdymadla je technický most, který přemosťuje dolní ohlaví obou komor. Původní železobetonová klenba s lícovým obkladem byla v rámci rekonstrukce nahrazena zdvižným mostem, ovládaným dálkově z nového velínu. Most umožňuje jak provozní obsluhu, tak zajišťuje volný průjezd plavidel i při vyšším nákladu.

Plavební komora v Hoříně je dopravně významným a funkčním dílem vltavské plavební cesty, současně také cennou kulturní památkou vodního stavitelství v českých zemích, památkově chráněnou již od roku 1958.

Kopáček Tadeáš