Nádraží Nelahozeves

Železniční stanice v Nelahozevsi byla zřízena roku 1850 jako součást trati Severní státní dráhy (NStB) z Prahy do Podmokel (dnešního Děčína). Až do roku 1959 nesla název Veltrusy, protože přímo navazovala na stejnojmenné město. Výpravní budovu navrhl architekt Anton Jüngling jako dvoupodlažní obdélnou stavbu s valbovou střechou v úsporném klasicistním tvarosloví. Na její protilehlé straně za kolejištěm stál patrový vodojem s přízemními křídly po stranách.

Stanice zprostředkovala napojení železniční vlečky do nedalekého průmyslového areálu Povltavských tukových závodů, vybudovaného v roce 1932. Vlečka zajišťovala přepravu surovin i hotových výrobků a fungovala jako důležitá dopravní tepna závodu až do jeho útlumu po roce 2010.

Výpravní budova si přes pozdější úpravy uchovala původní objem, hmotové členění i dispoziční řešení. Vodárna byla zbořena. Součástí areálu byl i sklad z druhé poloviny 19. století, dochovaný v původní podobě severně od výpravny až do roku 2021. Výpravní budova má západní pětiosé průčelí k trati se vstupy do čekárny a kanceláře výpravčího. Fasády jsou dnes hladké – při rekonstrukci v roce 1984 byla odstraněna původní výzdoba.

Navzdory těmto zásahům si areál zachovává vysokou urbanistickou a historickou hodnotu jako příklad rané železniční infrastruktury na jedné z nejstarších českých tratí. Existence nádraží zároveň souvisí s dostupností zámku Nelahozeves, který však od roku 1872 obsluhuje samostatná zastávka Nelahozeves zámek.

Kopáček Tadeáš