Nelahozeves

První písemná zpráva o sídle pochází z knihy desátků pražské diecéze, zavedené 1352, kdy už v místě stál farní kostel. Tvrz, kterou nechal vystavět asi některý z proboštů pražské kapituly, věnoval po husitských válkách král Jiří z Poděbrad svému rádci Řehoři z Heimburka. Z dalších majitelů od 1544 vynikli Gryspekové z Gryspachu, kteří zde vybudovali renesanční zámek Nelahozeves, reprezentativní šlechtické sídlo s bohatou sgrafitovou výzdobou. Roku 1623 zadlužené panství získala Polyxena z Lobkovic pro syna Václava. V držení rodu zůstal zámek dosud, ves pak do konce poddanství 1848, resp. jako velkostatek až do pozemkové reformy ve 20. letech 20. století.

Novodobý rozvoj obci přineslo budování říční a železniční dopravní sítě. Regulací Vltavy během 19. století a výstavou vodního díla Miřejovice počátkem 20. století se řeka postupně proměnila v dopravně významnou vodní cestu. První nádraží v Nelahozevsi, postavené společností Severní státní dráhy podle návrhu vídeňského železničního architekta Antona Jünglinga, bylo zprovozněno již 1851, zastávka Nelahozeves zámek vznikla 1872. Vodní elektrárna architektonicky navržená Františkem Sanderem byla vybudována 1924–1927. Od roku 1932 v obci zahájila provoz rozlehlá továrna Velkonákupní družstevní podnik Praha na výrobu olejů, margarínů a mýdel. Zaměstnávala 200 pracovníků a ročně vyráběla 800 vagónů tuku a 300 vagónů mýdel. Po znárodnění 1951 byl podnik přejmenován na Povltavské tukové závody. Tradiční výroba tuků byla roku 2010 koncernem Unilever ukončena, zůstala jen menší produkce kosmetiky, vánočních ozdob apod. Areál někdejší továrny slouží jako logistický park. Dominantním se stal soubor obřích zásobníků centrálního tankoviště ropy společnosti MERO CZ a dispečink, řídící provoz ropovodů na českém území. Železniční stanici Nelahozeves protíná I. tranzitní železniční koridor z Prahy do Děčína a Drážďan, na němž byla jižně od obce vybudována soustava tří tunelů – jeden z nich je nejkratším železničním tunelem v České republice. V sezóně 2007 zahájil na břehu Vltavy provoz rekreační areál přístaviště Marina Vltava.

Ves pod zámkem je známa hlavně jako rodiště hudebního skladatele Antonína Dvořáka. Jeho rodný dům čp. 12 od roku 1913 označuje pamětní deska od Františka Hnátka. Objekt byl 1951 zpřístupněn veřejnosti jako muzeum Památník Antonína Dvořáka, nová interaktivní expozice realizována 2024. Se vznikem muzea se pojí i dlouhé tradice každoročního festivalu klasické hudby Dvořákova Nelahozeves. Před budovu je od roku 1988 skladatelova socha v nadživotní velikosti od sochaře Zdeňka Hoška.

V blízkosti se nachází původem středověký kostel sv. Ondřeje, přestavěný v 19. století, v kterém byl slavný rodák pokřtěn. Jednolodní stavbu s úzkým presbytářem a žebrovou křížovou klenbou dotvářejí varhany, zhotovené 1881. Na hřbitůvku stojí dřevěná zvonice s dvojicí zvonů z let 1812 a 1864. V nedalekých pískovcových skalách druhohorního stáří lze pozorovat ukázky pseudokrasových jevů a různých druhů zvětrávání.

Martínek Jiří