Mencl František

Stavební inženýrství úspěšně vystudoval 1897–1902 na české vysoké škole technické v Praze. Roku 1902 nastoupil do stavebního úřadu Magistrátu hl. m. Prahy, kde od 1920 vedl jeho mostní odbor a s nímž zůstal profesně spojen až do odchodu do výslužby v roce 1939.

Ve své práci prosazoval moderní betonové a železobetonové konstrukce. Mostní stavby chápal jako součást města a věnoval pozornost jejich architektonické podobě a vztahu k okolnímu prostředí, při dodržení ekonomické přiměřenosti. Studiu děl mostního stavitelství se věnoval během svých cest po Evropě, spolupracoval s předními českými architekty a z pozice renomovaného aktivního inženýra i vysokého úředníka magistrátu měl podstatný podíl na ztvárnění celkem šesti hlavních pražských mostů a dalších staveb první třetiny 20. století.

Již v roce 1903 se s dalšími mladými inženýry účastnil na stavbě příhradového železného Čechova mostu s bohatou výzdobou architekta a malíře Jana Kouly. K architektonické spolupráci na projektu betonového úseku Hlávkova mostu Mencl přizval Pavla Jandáka, s nímž ztvárnil také projekt hlavních částí Libeňského mostu. S projektantem Aloisem Novým a architektem Mečislavem Petrů se podílel na výsledném řešení Mánesova mostu. Původní železobetonový Trojský most (v místě Mostu Barikádníků), který se jako jediný nedochoval projektovali František Mencl a Václav Dašek společně s architektem Josefem Chocholou. S magistrátním kolegou architektem Vlastislavem Hofmanem spolupracoval na projektu Jiráskova mostu a také na mimopražské realizaci silničního mostu přes Jizeru v Káraném.

Vedle projekční činnosti se zabýval historií a vývojem mostního stavitelství a rozsáhle publikoval. Do Technického obzoru přispíval od roku 1906 a od roku 1910 byl členem jeho redakce. O nových mostních konstrukcích, zahraničních stavbách i vývoji pražských mostů psal do dalších periodik a věstníků.

Veřejně působil také v kremačním hnutí, 1919 se stal předsedou spolku Krematorium a tuto funkci zastával do roku 1939. Věnoval se technickým a stavebním otázkám krematorií, přispíval do spolkového věstníku, roku 1919 vydal spis Evropská krematoria. S Vlastislavem Hofmanem podílel na projektu krematoria, vystavěného 1923–1925 v Moravské Ostravě, dnes již zaniklého, a v téže době i na vzniku krematoria na hřbitově svaté Otýlie v Českých Budějovicích.

Kopáček Jiří
Kopáček Tadeáš