Dům Maribor

Objekt známý i jako Vaňkův dům nese jméno podle slovinského Mariboru, kde se v rodině českých exulantů narodil Jindřich Vaněk (1869–1948), zakladatel firmy specializované na produkci osiv zeleniny, květin a hospodářských plodin, v roce 1899 registrované jako Semena Vaněk s.r.o.. Původní sídlo podniku v domě U Zlaté husy na Václavském náměstí přestalo s rozvojem podnikání kapacitně vyhovovat, což vedlo k nákupu pozemků v Holešovicích v sousedství Nádraží Praha-Bubny nákladové a Ústředních jatek a dobytčího trhu.

Plány nového areálu vypracovala kancelář stavební firmy Matěje Blechy s datací k 15. červenci 1910, přičemž autorství projektu je připisováno architektu Emilovi Králíčkovi. Stavební realizace byla dokončena v roce 1911. Reprezentační čelní frontu komplexu tvořila čtyřpatrová budova s podkrovním pátým patrem. Na obytný a administrativní trakt s firemními kancelářemi navazovala dvě dvorní křídla s rozsáhlými velkoobchodními a zásilkovými sklady a garážemi. Vnitřní manipulační dvůr s proskleným zastřešením sloužil k pořádání výstav výpěstků a zahradnických prezentací. Hlavní maloobchodní prodejna zůstala na Václavském náměstí. V době nejvyššího rozmachu zaměstnával podnik přibližně 120 osob, z toho téměř polovinu přímo v holešovickém ústředí.

Pohledové průčelí domu ztvárněné ve stylu geometrické secese je členěno symetricky do pěti částí, po stranách vystupují ozdobné hranolové arkýře a střed budovy vrcholí ozdobným štítem se třemi půlkruhovými okny. Spodní část budovy rozděluje velký hlavní vjezd pro vozy, vedle kterého jsou umístěny menší vchody pro pěší. Řešení vstupního prostoru kombinuje lesklé černé obklady, tmavé kovové prvky a světlou omítku. Mezi prvním a druhým patrem se dochoval prostorový nápis SEMENÁŘSTVÍ / JINDŘ. VANĚK, reliéfy vystupující mezi okny 4. patra ztvárnil autor sochařské výzdoby fasády Antonín Waigant po egyptském vzoru jako postavy nesoucí mísy s ovocem a květinami. Z umělecko-řemeslných detailů se intaktně dochovala secesní mřížová vrata, zábradlí a balkony.

Po únorovém převratu byl rodinný podnik roku 1948 znárodněn, v důsledku čehož J. Vaněk ukončil svůj život. V socialistické organizační struktuře státního semenářství objekty využíval národní podnik Sempra, čímž došlo k narušení původní celistvosti provozního zázemí. Po roce 1989 byla v rámci restitucí potomkům zakladatele vrácena pouze část obytného objektu. Roku 1992 rodina navázala na semenářskou tradici obnovením značky Semena Vaněk.

Kopáček Jiří
Kopáček Tadeáš