Dílny Buštěhradské dráhy v Kralupech nad Vltavou

Areál výtopny a dílen Buštěhradské dráhy (BEB), který se nachází na jižní straně kolejiště nádraží Kralupy nad Vltavou, postavila v roce 1855-1856 firma Adalberta Lanny st. podle projektu inženýra Josefa Chvály. Sestával z věžového vodojemu s parním kotlem, na který po stranách navazovala přízemní křídla dílen. Vodárna a točna ležely na střední ose kolmé ke kolejišti. Po stranách točny stály v přísné symetrii dvoukolejná lokomotivní remíza a dvoukolejná strojovna. V prostoru mezi vodárnou a točnou montovna. Součástí komplexu byly úložiště a sklady uhlí, dřeva, oleje a písku. Během druhé poloviny 19. století byl areál několikrát rozšířen. Strojovnu nahradila nová výtopna, kapacitu dílen zvýšilo prodloužení křídel a přístavba stolárny. Architektura staveb s půlkruhově ukončenými okny v přízemí nese typický rukopis Chválových projektů vytvořených pro BEB.

Po zestátnění BEB v roce 1923 došlo k dalším změnám, např. zbourání výtopny a přistavení třetí koleje správkárny. V roce 1929 byla dosud samostatná provozní zázemí BEB, Rakouské společnosti státní dráhy a Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy ve stanici Kralupy sloučena pod jednu správu v bývalé výtopně BEB, kde byla postavena nová točna o průměru 20m. Po roce 1945 byl areál rozšířen o hrázděnou přístavbu a další technická zázemí.

Dochovaná historická budova dílen sestává ze tří hlavních částí: západního administrativního zázemí, střední vodárenské části a východního traktu s kovárnou a lokomotivní správkárnou. Mladší přístavba sloužila jako lokomotivní depo, část z ní je vyvedena v trámové hrázděné konstrukci s výplněmi z režných cihel a svislým bedněním. Dochovala se rovněž řada původních prvků: rákosové stropy, okna v půlkruhových záklenkách, střešní konstrukce Ránkovy soustavy (datovaná 1864) i několik tahových komínů.

V roce 2023 byly dílny prohlášeny za nemovitou kulturní památku. Památková ochrana se vztahuje jak na nejstarší vodárenskou část, tak na související správkárnu z let 1910–1913. Komplex dokládající distribuci těžby kladenského kamenouhelného revíru v napojení na páteřní železniční trať je dnes nejstarším dochovaným provozním zázemím uhelných drah v Čechách a spolu s administrativní budovou BEB patří k posledním autenticky dochovaným objektům BEB v Kralupech nad Vltavou. BEB hrála klíčovou roli v industrializaci města a rozvoji celého kralupského železničního uzlu.

Borovcová Alena