Přístav Karlín

První obchodní přístav na Vltavě vznikl 1822 úpravou říčního ramene mezi Rohanským ostrovem a Karlínem, v důsledku uvolnění celních bariér, které přinesla Labská plavební akta z června 1821. Provozovatelem se stala Pražská plavební společnost. Přístav sloužil k vykládání a zazimování lodí plujících po Labi a Vltavě až ke Karlínu, kam byly schopné doplout pouze za zvláště příznivých podmínek. Náročné podmínky na plavební dráze pod Prahou znemožňovaly vlečným lodím celoroční připlutí. Někdy musely být lodě vykládány před Prahou a do Karlína se zboží vozilo na menších plavidlech. 

V nedaleké strojírně byl postaven první český parník Bohemia. Ve stejné době se majitelem strojírny stal Joseph John Ruston, který ji přeměnil na Rustonovu továrnu. Ta mimo jiné v Karlíně postavila 1865 první kolesový parník Praha pro Pražskou paroplavební společnost. Z přístavu byly zásobovány karlínské továrny, převážně uhlím a dalšími surovinami, včetně koloniálního zboží dováženého z Hamburku. Opačným směrem pluly nákladní lodě s výrobky místního průmyslu a zemědělskými produkty.

Důležitost přístavu podtrhla železnice z Lysé nad Labem, kterou zprovoznila 1873 společnost Rakouské severozápadní dráhy. Ta si přímo v přístavu na Rohanském ostrově otevřela provizorní koncové nádraží, než byla 1875 dokončena reprezentativní budova osobního nádraží Těšnov. Přístavní nádraží bylo využíváno jako nákladní, odstavné a seřaďovací.

Největší rozvoj přístavu je spojen s rozsáhlou přestavbou v letech 1889–1893. Nově zde byly postaveny nábřežní zdi a užitečná plocha se zvětšila na 20 700 m2; přístav pojmul až 36 labských člunů namísto dosavadních 12. Stavební práce realizovala firma Lanna, která zároveň 1898 získala zakázku na kanalizování Vltavské vodní cesty z Karlína do Mělníka. Cesta měla zajistit celoroční plavební podmínky. Při své poslední návštěvě Prahy v roce 1907 vyplul císař František Josef I. na palubě parníku Marie Valerie z karlínského přístavu na vyhlídkovou plavbu.

S přeložením původního koryta Vltavy 1923–1927 blíž k Holešovicím bylo původní rameno řeky a přístavu zaslepeno. Tehdy přístav, jehož hlavní funkci převzaly přístavy holešovický a libeňský, ztratil smysl a byl zrušen. Rovněž přístavní nákladové nádraží ztratilo význam po vybudování centrálního pražského nákladového nádraží Žižkov. V 80. letech 20. století byla zrušena i železnice z Vysočan do Těšňova.

Původní říční rameno a přístav byli v polovině 20. století zasypány. Zasypán byl rovněž Rohanský ostrov a další, které se staly součástí karlínského pobřeží. Bývalý ostrov je postupně od začátku 21. století zastavován developerskými projekty bytového a kancelářského charakteru (River City Praha, Rohan City, Port Karolína). Původní přístav připomíná název Pobřežní ulice a Rohanského nábřeží, stejně jako historický znak Karlína, památkově chráněná Železniční stanice Praha-Rohanský ostrov Rakouské severozápadní dráhy a zbytek původního ramena Vltavy zvaný Stará plavba.

Kopáček Tadeáš