Libeňský přístav
V době projektování přístavu Holešovice se zastupitelstvo obce Libeň odhodlalo ke stavbě konkurenčního přístavu u ústí Rokytky. Mezi iniciátory stavby patřil i Adalbert Lanna ml., který poblíž provozoval Pilu a parketárnu firmy A. Lanna. První projekt přístavu vypracoval 1891 uznávaný odborník Jan Kaftan (1841–1909), který navrhoval zřízení menšího přístavu při ústí toku Rokytky do Vltavy. K realizaci však nedošlo. O dva roky později byl projekt svěřen firmě Lanna, která tou dobou dokončovala přístav v Holešovicích. Firma úkolem pověřila svého stavebního šéfinženýra Antonína Smrčku, který vypracoval nový návrh podstatně většího přístavu, umožňujícího vykládat až 15 labských člunů najednou. Projekt počítal s přeložením toku Rokytky mimo přístav pro snížení rizika zanášení a s budoucím napojením železniční vlečky na nákladní nádraží Rakouské severozápadní dráhy v přístavu Karlín.
Stavbu přístavu realizovala 1893–1896 firma Lanna za cenu 250 000 zlatých. Přístavní bazén o ploše téměř 20 000 m2 a hloubce 1,8 m tvořila dvě ramena vzájemně oddělená molem, vjezd do přístavu vedl ze severu mezi Libeňským ostrovem a libeňským břehem. Stavba Libni přinesla zadlužení, navíc v dlouhodobé konkurenci holešovického přístavu se mu ekonomicky příliš nedařilo. Jedním z problémů přístavu byla i nedokončená železniční vlečka.
Ve 20. letech 20. století došlo k několika změnám. Přístav byl 1923 prodán podnikateli Leo Platovskému, který zde postavil loděnici pro společnost Vltavsko-labská doprava. Ve stejném roce započalo překládání původního koryta Vltavy blíž k Holešovicím. V sousedství přístavu tak vzniklo slepé říční rameno Stará Plavba, ve kterém měl být postaven další přístav. K realizaci však nikdy nedošlo. V souvislosti se stavbou Libeňského mostu byl přístav 1927–1928 upraven a modernizován. S počátkem výroby nových lodí na prahu 30. let se od opravárenských dílen Vltavsko-labské dopravy vyčlenil spojením s koncernem ČKD samostatný podnik Loděnice Praga. Loděnice mimo převažující produkci nákladních plavidel a plovoucích zařízení realizovala 1939–1940 také stavbu Parníku Vltava. Podniky znárodněné po roce 1945 působily od 1950 pod názvem České loděnice Praha-Libeň, n.p.
V letech 1947–1952 byl v přístavu vystavěn nový komplex loděnic podle architektonického návrhu Jaroslava Fragnera (1898–1967). Až do roku 1948 byl přístav propojen s karlínským slepým ramenem, které zaniklo teprve v poválečném období. V 90. letech 20. století byla loděnice zrušena a okolí přístavu začalo chátrat. V roce 2005 zde byl dokončen protipovodňový systém ochrany. Původní přístavní areál byl 2010 kompletně demolován a na jeho místě byl 2012–2022 postaven bytový a kancelářský areál DOCK developerské skupiny CRESTYL.
Kopáček Tadeáš
