Zámek Veltrusy
Jeden z nejhezčích českých barokních zámků byl vybudován po roce 1717 rodem Chotků nedaleko města Veltrusy, v místech zvaných Na Ostrově. Václav Antonín Chotek původně plánoval nevelký letohrádek, ale v pojetí architekta, zřejmě Giovanni Battisty Alliprandiho, se areál rozrostl na velký komplex barokních budov kolem čestného dvora. Čtyři křídla napojená na centrální, o patro vyšší rotundu, byla 1764 prodloužena v rokokovém stylu, čímž byl stavební vývoj zámku prakticky ukončen a zachoval se v intaktní podobě.
Roku 1754 tu Jan Rudolf Chotek zorganizoval průmyslovou výstavu Velký trh tovarů Království českého, předchůdce dnešních veletrhů. Přízemí zámku otevírá do zahrady sala terrena, velký sál v patře nese jméno císařovny Marie Terezie, která Veltrusy 1748 a při „trhu“ 1754 osobně navštívila. V interiéru se nachází mj. Zelený či Arnoštův salon, zachovala se také unikátní dřevěná registratura na ukládání spisů z 1. poloviny 19. století. V rokokové výzdobě vystupují alegorické fresky rakouského malíře Josefa Pichlera a původní tapety s čínskými motivy. Cenný je i exteriér budovy, v průčelí dvouramenné schodiště se sochami od Franze Antona Kuena, ze severu uzavírá dvůr plot se 16 pilíři, na nichž jsou sochařské alegorie čtyř ročních dob a 12 měsíců z dílny Matyáše Bernarda Brauna. K objektu přiléhá též barokní stodola, v níž je dnes expozice kočárů.
K zámku také náleží francouzská zahrada, a především rozsáhlý anglický park na ploše 116 ha, s navazujícím lužním lesem a oborou skoro 300 hektarů. Na jeho budování na konci 18. století dohlížel ředitel vídeňských císařských zahrad Richard van der Schott. Původní listnatý lužní les byl doplněn lipovými alejemi a dalšími více než 100 druhy vzácných dřevin, daňčí oborou a skoro 30 empírovými romantickými stavbami, nejčastěji od pražského stavitele Matyáše Hummela. K nim patří např. Laudonův pavilon (původně stavidlo) z let 1792-97, klasicistní Chrámek přátel venkova a zahrad z let 1792–1794, pavilon Marie Terezie z let 1811–1813 či Dórský chrámek. Ukázkou dobové „egyptománie“ je Egyptský kabinet se sfingou podle plánů Johanna Philippa Jöndla či tzv. Egyptský most z 1816–1819. Řada dalších dřevěných staveb později zanikla. Počátkem 19. stol. byly doplněny hospodářské budovy a upravena kupole zámku a oranžerie.
Chotkové se později věnovali více jiným sídlům, zejména Kačině poblíž Kolína. Za 2. světové války veltruský zámek věnovali Říši a probíhal tu experiment Lebensborn na rození rasově čistých Árijců. Objekt byl znárodněn a mj. určen ke svozu mobiliáře ze zámků v okolí, postupně pak zpřístupněn veřejnosti. V letech 2002 a 2013 byl opakovaně těžce poškozen povodněmi, plného zpřístupnění se dočkal až 2021. Zámek je chráněn jako národní kulturní památka. Značně oblíben je také u filmařů, natáčela se zde mj. Malá mořská víla (1976) nebo některé pasáže z oscarového Amadea (1984)-
Veltruský park ve správě Národního památkového ústavu byl rekonstruován po povodni z roku 2002, která poškodila na 90 % staveb. Býval oblíbeným místem českých malířů i básníků v čele s Jaroslavem Vrchlickým, stejně jako dnes turistů a cyklistů, pořádají se tu i cyklo-prohlídky s průvodcem. Celek je od roku 2013 chráněn jako evropsky významná lokalita a také přírodní památka Veltrusy o ploše 255,5 ha. Patří do ní daňčí obora, žije tu také velká kolonie havranů, ledňáček říční, volavka popelavá, či brouci páchník hnědý a roháč obecný.
Martínek Jiří
