Zámek Hluboká nad Vltavou
Zámek Hluboká (německy Frauenberg) se nachází na místě někdejšího středověkého gotického hradu Fronburgu, postaveného ve 13. století, a sice pravděpodobně českými králi. Jedním z jeho šlechtických majitelů byl i Vítek z Krumlova. V době, kdy hrad držel, před ním došlo k popravě předního českého velmože Záviše z Falkenštejna. Hrad se také často stával předmětem zástavy a měnil majitele. Za pánů z Hradce, vlastnících Hlubokou v 16. století, se uskutečnila renesanční přestavba Hluboké, díky níž se z hradu stal zámek. Barokní úpravy pak iniciovali Schwarzenbergové, kteří zámek drželi od šedesátých let 17. století. K barokní přestavbě došlo konkrétně na počátku 18. století, kdy kníže Adam František ze Schwarzenbergu pověřil Pavla Ignáce Bayera vytvořit plány pro úpravy zámku. Přestavbu poté dokončil Antonín Erhard Martinelli. Vzhled barokního zámku velmi dobře dokumentují dobová vyobrazení od různých autorů, včetně děl Ferdinanda Runka, působícího ve službách knížete Josefa II. Za Josefova syna, Schwarzenberga Jana Adolfa II., bylo přistoupeno k poslední přestavbě zámku, která započala na přelomu 30. a 40. let 19. století a jejímž cílem bylo vytvořit z Hluboké reprezentativní aristokratické sídlo, určené jako zázemí urozené společnosti v době pořádání podzimních honů.
Inspiračním zdrojem pro tuto romantickou přestavbu se stala zejména britská architektura, kterou Jan Adolf a jeho manželka Eleonora, rozená z Liechtensteina, poznali během svých cest, resp. cesty na ostrovy – je prokázáno, že Jan Adolf navštívil Velkou Británii přinejmenším v letech 1825–1826 a 1838 a Eleonora přinejmenším v roce 1838, kdy se se svým manželem, mimořádným vyslancem císaře Ferdinanda, zúčastnila korunovace královny Viktorie. Přestože se traduje, že Eleonoru tehdy sídla britské šlechty nadchla natolik, že se rozhodla přimět Jana Adolfa Hlubokou upravit, je dnes s ohledem na dochované prameny jasné, že oba manželé do Velké Británie již odjížděli s cílem hledat inspiraci pro přestavbu zámku a že Hlubokou chtěl přestavět i sám Jan Adolf. Plány pro přestavbu zámku vypracoval Franz Beer, realizována byla druhá série jeho návrhů pro exteriér z druhé poloviny čtyřicátých let. Přestavbu zámku poté dokončil schwarzenberský projektant Damasius Deworetzky, jehož činnost se týkala především adaptace zámeckých interiérů a vytvoření několika detailů v exteriéru zámku. Přestavba byla dokončena 1871. Zatímco pro exteriér zámku vybral Jan Adolf „středověký styl“, o kterém sám psal v pramenech a který bychom mohli označit za romantickou neogotiku, převládají v interiérech zámku jiné styly – nápodoba renesance a baroka.
Menších úprav se zámek dočkal i za nástupců Jana Adolfa. Do dnešní podoby byla upravena Velká jídelna, zámek byl elektrifikován a opatřen okenními žaluziemi. Již za posledních Schwarzenbergů byl zámek (nejpozději v době první Československé republiky) zároveň zpřístupněn veřejnosti. Za druhé světové války podléhala Hluboká nucené správě nacistických orgánů, stejně jako zbylý majetek Schwarzenbergů. Po druhé světové válce se zámek vrátil do rukou Schwarzenbergů. Poslední majitel, JUDr. Adolf Schwarzenberg, nicméně o zámek jakož i o další majetky přišel v roce 1947 v důsledku nového zákona Lex Schwarzenberg a Hluboká se stala majetkem státu. V současné době spravuje zámek, prohlášený 2002 za národní kulturní památku, Národní památkový ústav. Zámek je přístupný veřejnosti, která může navštívit několik prohlídkových okruhů zahrnujících reprezentační, soukromé či hostinské pokoje.
Binder Filip
