Továrna Rossemann & Kühnemann – DOX

Bývalý strojírenský areál firmy Rossemann & Kühnemann z počátku 20. století na nároží Poupětovy a Osadní ulice v pražských Holešovicích, po roce 2002 přestavěný na Centrum současného umění DOX.

Výstavbu továrny na nově parcelovaném území dolních Holešovic v roce 1901 provedl stavitel Antonín Žižka. Původní soubor tvořily dílny, administrativní budova, kovárna a kolna na barvy a oleje. Průmyslový ráz architektury zvýraznila vysoká okna zaklenutá oblouky a fasády kombinující omítané plochy s režným zdivem. V roce 1920 byl přízemní nárožní objekt zvýšen o patro podle projektu stavitele Josefa Karhana. Poté, co zakladatelská firma přenesla část aktivit do nového radotínského závodu pod obchodní značkou Ferrovia, měnil komplex vlastníky. Od roku 1925 jej krátce využívala firma Miloš Bondy a spol., továrna na letadla, vyrábějící stroje značky Avia.

Roku 1928 areál získala společnost Antonín Páv, závody zámečnické a instalatérské. Následné stavební adaptace provedla firma Václava Nekvasila. Nárožní budova prošla přestavbou podle projektu architekta Františka Troníčka, který navrhl také provozní úpravy a do roku 1930 realizoval nástavbu patra nad dílnami podél Poupětovy ulice. V roce 1939 tentýž architekt navázal na starší části komplexu novou trojpodlažní železobetonovou výrobní budovou orientovanou do Osadní ulice. Po znárodnění v poválečném období objekty užíval národní podnik ZUKOV a po majetkových restitucích na konci 20. století zde vyvíjel činnost výrobní závod Apekov.

V roce 2002 areál koupil Leoš Válka se záměrem zřídit zde nezávislý výstavní prostor. K realizaci se mu podařilo získat další investory a soustředit výrazné autorské osobnosti. Architektonický projekt konverze vypracoval Ivan Kroupa. Stavební práce byly zahájeny roku 2004 a první část Centra současného umění DOX s výstavní plochou přes 3000 m2, kavárnou, knihkupectvím a designovým obchodem, se veřejnosti otevřela v roce 2008. Přestavba začlenila nejstarší křídlo s původní uliční fasádou do Poupětovy ulice a do půdorysného uspořádání vložila nové výstavní a provozní objekty, na které navázaly úpravy meziválečné železobetonové budovy a přilehlých administrativních částí. Komplex byl v roce 2016 doplněn o zavěšenou ocelovo-dřevěnou strukturu Vzducholodi Gulliver podle koncepce Leoše Války, Martina RajnišeDavida Kubíka. Proměnu industriálního areálu v kulturní centrum dovršil v roce 2018 Multifunkční sál DOX+ od ateliéru Petr Hájek Architekti.

Kopáček Jiří
Kopáček Tadeáš

tech. realizeace ©
nahoru