Společnost vlasteneckých přátel umění

Soukromá kulturní instituce založená za účelem podpory výtvarného umění v Čechách, činná v letech 1796–1936

Privat Gesellschaft patriotischer Kunst-Freunde

Společnost vlasteneckých přátel umění byla založena v roce 1796 v Praze z iniciativy osvícené české aristokracie jako reakce na centralizační reformy osvícenského absolutismu. Její vznik představoval projev dobového romantického patriotismu a důvěry v mravní a vzdělávací působení výtvarného umění.

Hlavní postavou zakladatelského okruhu byl František Josef hrabě ze Šternberka a Manderscheidu (1763–1830), jenž později sehrál klíčovou roli rovněž při založení Národního muzea. Cílem Společnosti bylo kultivovat estetické cítění veřejnosti, zřídit veřejnou Obrazárnu a založit uměleckou Akademii – tedy instituce, které v Praze dosud chyběly. Umělecká akademie, dnešní Akademie výtvarných umění v Praze, zahájila činnost v roce 1800 a byla financována Společností až do jejího postátnění v roce 1896.

Veřejná Obrazárna byla zpřístupněna již v roce založení Společnosti. V souladu se stanovami nesměla do roku 1835 vlastnit umělecká díla – ta byla pouze zapůjčována nebo krátkodobě držena a následně prodávána v dražbách s cílem podporovat domácí soukromé sběratelství. Změna nastala až po roce 1835, kdy byla na podnět Společnosti založena přidružená Krasoumná jednota, jejímž posláním bylo pořádat výstavy a distribuovat umělecké prémie.

Obrazárna v průběhu své existence několikrát změnila sídlo – z původních prostor v Černínském a Šternberském paláci se roku 1885 přesunula do nově otevřeného Rudolfina. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 došlo ke sloučení s Moderní galerií (založenou roku 1902), čímž byl položen základ ústřední umělecké sbírky nového státu. Její vedení převzal historik umění Vincenc Kramář (1877–1960), který instituci proměnil v plně funkční a reprezentativní státní sbírku. Po přestavbě Rudolfina pro potřeby parlamentu byla Obrazárna v roce 1931 přemístěna do budovy Městské knihovny v Praze na Mariánském náměstí.

Roku 1936 přešla Obrazárna do státní správy a stala se základem dnešní Národní galerie v Praze.

Wittlich Filip

tech. realizeace
nahoru