Sbírky Adalberta (Vojtěcha) Lanny

Česko-rakouský průmyslník a stavitel Adalbert Lanna ml. patřil k nejvýznamnějším sběratelům výtvarného umění a uměleckého řemesla v českých zemích od rudolfinské doby. V druhé polovině 19. století začal programově budovat rozsáhlé sbírky, které umísťoval v pražském Lannově paláci v Hybernské ulici. Jeho kolekce malby, kresby a grafiky představovala reprezentativní průřez evropským uměním od pozdního středověku po současnost, přičemž výjimečné postavení v ní zaujímala díla německých renesančních mistrů. Zvláštní a soustavnou pozornost věnoval Lanna uměleckému řemeslu, které v jeho době stále postrádalo odpovídající odborné ocenění. Tato část sbírky zahrnovala široké spektrum artefaktů od antického období až po 19. století, s důrazem na sklo, keramiku, medaile, plakety, mince a drobné plastiky. Zastoupeny byly však i další kategorie, například historický nábytek a textilie. Nejrozsáhlejší soubory tvořily kolekce keramiky a skla, každá obsahující několik tisíc předmětů.

Lannův přístup se výrazně lišil od romantického a často eklektického sběratelství starožitností, které bylo v 19. století dosud běžné. Spojením značných finančních prostředků, hlubokého zájmu a mimořádné erudice se etabloval jako sběratel moderního typu – odborník s širokým rozhledem, aktivně působící v řadě muzeálních a vědeckých institucí Rakouska, Německa a Čech. Významně se podílel na vzniku Uměleckoprůmyslového musea v Praze, jehož byl spoluzakladatelem a předsedou správních orgánů. Po dokončení nové muzejní budovy v roce 1900 zde zpřístupnil veřejnosti většinu svých sbírek uměleckého řemesla. Tato expozice byla veřejně prezentována až do roku 1909, kdy se Lanna rozhodl sbírky rozprodat prostřednictvím aukcí, a to v souvislosti s vypořádáním dědictví.

Dražby probíhaly v letech 1909–1912 ve významných evropských centrech – Berlíně, Stuttgartu a Vídni – a vzbudily značný ohlas jak v odborných kruzích, tak u širší veřejnosti. Výsledkem byla značná fragmentarizace sbírek, z nichž mnohé byly rozptýleny do soukromých i veřejných kolekcí po celé Evropě i mimo ni. Výjimku tvoří pouze české sklo, které Lanna odkázal Uměleckoprůmyslovému muzeu v Praze, kde dodnes tvoří mimořádně hodnotné jádro jedné z nejvýznamnějších světových sbírek historického skla.

Wittlich Filip