Plavební komora Roztoky

Plavební zařízení je součástí vodního díla Klecany-Roztoky, prvního dokončeného objektu v rámci rozsáhlé kanalizace Vltavy a Labe. Takzvaná vlaková plavební komora je tvořena dvojici velké a malé komory, sdružených do jednoho stavebního tělesa. Obě části lze oddělit středním vratovým ohlavím, což umožňuje manipulaci s různě velkými plavidly podle aktuální potřeby provozu. Komory byly vybudovány firmou Lanna v letech 1897–1899 a jejich konstrukce se stala vzorem pro další vodní stavby na Vltavě.

Malá komora měla původně svislé stěny, délku 73 m a šířku 11 m; velká komora se šikmými stěnami měřila 133,4 m na délku a 20 m na šířku. Užitná šířka však byla v obou případech omezena vjezdovými vraty – 11 m. Celková užitná délka vlakové komory činila 197,3 m, přičemž spád dosahoval 2,9 m.

V rámci rekonstrukce na konci 80. let 20. století byla malá komora zkrácena na 58,5 m, velká komora pak upravena svislými Larsenovými stěnami ze štětovnic, ocelových profilů zarážených svisle do podloží. Užitná šířka však zůstala zachována na 11 m. Horní vrata celé komory byla nahrazena hydraulicky ovládanou klapkou, umožňující efektivnější a rychlejší napouštění. Dolní ohlaví je vybaveno vzpěrnými vraty s žaluziovými okny, přičemž celý mechanismus je řízen moderními hydromotory. Napájení a vyprazdňování komor probíhá kombinovaným systémem obtoky a vraty, což umožňuje variabilní provozní režimy podle typu plavidla nebo provozní situace.

Komory proplavuji komerční i rekreační plavidla, jejich rozměry odpovídají IV. třídě vodních cest, což zajišťuje kompatibilitu s většinou vltavské flotily. Na levém (roztockém) břehu je dodnes zachována původní provozní budova, nadále sloužící zázemí obsluhy. Po více než století provozu zůstávají komory plně funkční a představují klíčový prvek říční infrastruktury mezi Prahou a severními Čechami.

Kopáček Tadeáš