Národní přírodní rezervace Drbákov – Albertovy skály
Leží při středním toku Vltavy na katastru obce Nalžovické Podhájí v okrese Příbram. Vznikla z původní rezervace Drbákov, vyhlášené 1933 na svazích stejnojmenného vrchu (490 m n. m.), a byla v roce 1977 rozšířena o oblast Albertových skal na současných 64,3 hektaru. Statut Národní přírodní rezervace získala 2008 a po odborné stránce spadá pod správu CHKO Blaník.
Rezervace leží v nadmořské výšce 270–474 m, nejnižším bodem je hladina Vltavy zvýšená Slapskou přehradou. Vrchol Drbákova se nachází mimo hranice rezervace, v jejím ochranném pásmu; v letech 1943–1945 na něm stávala dřevěná pozorovací věž. Albertovy skály, původně zvané Bílé, dosahují výšky 420 m n. m. s vrcholem Na vyhlídce, a nabízejí Albertovu vyhlídku pojmenovanou po někdejším majiteli statku v blízkých Nalžovicích.
Geologicky jsou skály tvořeny převážně ryolity a andezity tzv. jílovského pásma, které zde vytvářejí strmé svahy spadající do údolí Vltavy. Hlavním předmětem ochrany je smíšený les, zejména pak největší souvislý porost tisu červeného (Taxus baccata) v České republice s více než tisícovkou jedinců. Tis patří mezi původní jehličnany, avšak kvůli své pomalé růstové strategii a vysoké citlivosti na okus zvěří se v krajině vyskytuje vzácně. Dřevo tisu je mimořádně tvrdé a trvanlivé, což vedlo v minulosti k jeho intenzivnímu využíván. Všechny části rostliny s výjimkou dužniny plodů obsahují jedovaté alkaloidy.
Z živočichů zde žije například mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) či výr velký (Bubo bubo). Bylinné patro je druhově bohaté a zahrnuje mimo jiné kavyl Ivanův, tařici skalní, kyčelnici devítilistou či chrpu Triumfettiho; přibližně 80 druhů rostlin je zvláště chráněných. Rezervace zahrnuje i další biotopy, včetně vřesovišť s teplomilnou flórou, postupně je odstraňován nepůvodní trnovník akát.
Územím prochází 12 km dlouhá naučná stezka, jejíž vznik iniciovali místní obyvatelé Karel Bartůněk a František Veselý, a také modře a žlutě značené turistické trasy s četnými odbočkami na vyhlídky směrem k Vltavě a hladině Slapské přehrady.
Martínek Jiří
