Nádraží Bubeneč

Třetí nejstarší nádraží v Praze postavené v letech 1847–1850 v blízkosti Královské obory, jehož poloha odráží i zájmy císařského dvora

Budova nádraží v Bubenči vznikla na trase Severní státní dráhy z Prahy do Podmokel (dnešního Děčína) podle projektu architekta Antona Jünglinga, autora i pražského Masarykova nádraží. Obdobný typ budovy, ovšem s postranními křídly byl použit také ve stanicích Záboří nad Labem nebo Zámrsk.

Jeho poloha poblíž Místodržitelského letohrádku v Královské oboře se musela projednávat s císařským dvorem – panovník Ferdinand I. Dobrotivý měl obavy z hluku, zároveň však zvažoval možnost nádraží osobně využívat. Po vyřešení územních podmínek byla postavena skromná jednopatrová výpravní budova v empírovém stylu s nízkou stanovou střechou. Charakteristický dekor – dřevěné vyřezávané podpěry přístřešku – je shodný s výpravními budovami na dalších stanicích tratě.

V roce 1899 byla budova rozšířena o nižší přístavby čekárny a kanceláří a vzniklo i kryté nástupiště. Z této doby pravděpodobně pochází i sousední obytný dům, který kombinuje rysy železniční a vilové architektury. Přilehlý kamenný viadukt nad Mlýnskou ulicí z roku 1850, upravený v roce 2014, dotváří železniční soubor, i když není památkově chráněn.

Z bubenečské stanice vycházely dvě vlečky: do papírny v Císařském mlýně a do První pražské sladovny v Podbabě. V roce 2013 byla hlavní budova nádraží prohlášena kulturní památkou, a o rok později byl provoz nádraží definitivně ukončen, kdy jej nahradila nová zastávka Praha–Podbaba.

Roku 2017 objekt odkoupila městská část Praha 6, která připravila jeho revitalizaci. Obnova podle návrhu projektu Stanice 6 od architektů Ondřeje TučkaJana Bintera, ve spolupráci s provozovateli Richardem Preislerem, Martinem KontrouMartinem Krbem, proběhla v letech 2023–2024. Objekt dnes slouží jako komunitní centrum a kavárna. V roce 2024 získala rekonstrukce nádraží ocenění Stavba roku dopravní a technické infrastruktury.

Celý areál má vysokou památkovou a urbanistickou hodnotu – jako dochovaný soubor dokládající původní podobu Pražsko-podmokelské železnice a její vývoj ve druhé polovině 19. století.

Borovcová Alena
Kopáček Tadeáš

tech. realizeace
nahoru