Lichtenštejnský palác
První zmínka o stavbě na místě dnešního Lichtenštejnského paláce na pražské Kampě pochází z roku 1555. Po třicetileté válce pozemek na břehu Vltavy zakoupil generál Jan de Cron, od něhož jej získal generál František Helfried z Kaiserštejna. Ten zde vybudoval barokní palác s neobvyklým šestibokým půdorysem, obklopený zahradou s květinami a vodotrysky. Stavbu zdobily dvě vysoké věže s cibulovitými helmicemi, které výrazně dominovaly panoramatu Malé Strany. Autorem původního návrhu byl francouzský architekt Jean Baptista Mathey, realizaci vedl Giovanni Battista Alliprandi.
V průběhu 18. století palác několikrát změnil majitele. Roku 1726 jej koupil Ferdinand Adam Kustoš ze Zubřího. V té době měl palác osmnáct panských pokojů, sedm pokojů pro služebnictvo a stáje pro dvaadvacet koní. Roku 1741 přešel do majetku rodu Kolovratů-Krakovských, kteří jej drželi téměř jedno století. V roce 1831 palác získal kníže Jan Josef z Lichtenštejna, který odstranil původní věže a nad portál umístil svůj erb. Roku 1864 stavbu koupil mlynář František Odkolek, jenž nechal palác zvýšit o druhé patro podle návrhu Karla Srnce, čímž objekt získal dnešní podobu. Barokní fasády byly nahrazeny novorenesančními; původní zůstal pouze portál s balkonem a balustrádou. Interiéry pocházejí převážně z této přestavby, dochovaly se jen některé původní klenby.
Od roku 1895 patřil palác Obci pražské, která jej upravila pro úřední účely. V letech 1941–1942 byla odstraněna zeď zahrady, jež se po válce proměnila ve veřejný park. V letech 1979–1991 prošel palác rozsáhlou přestavbou podle projektu architekta Bohuslava Fuchse, určenou pro potřeby předsednictva vlády. Bylo přistavěno podzemní podlaží a zpevněny obvodové zdi proti sesuvu k Vltavě. Povodně v roce 2002 způsobily značné škody, jejichž odstranění si vyžádalo nákladnou rekonstrukci.
Dnes slouží Lichtenštejnský palác české vládě k reprezentačním účelům. Ve druhém patře se nacházejí apartmány, kde při návštěvách Prahy pobývali například španělský král Juan Carlos s chotí Sofií, britská královna Alžběta II. nebo japonský císař Akihito s císařovnou Mičiko. Přízemí paláce je využíváno pro pracovní i společenská setkání.
Wittlich Filip
