La Fabrika

Kulturní areál v dolních Holešovicích mezi ulicemi Komunardů, Přístavní a Dělnická, vytvořený propojením a konverzí tří původních továrních objektů kovodělné, slévárenské a medicinální výroby z počátku 20. století.

Pro Zámečnickou dílnu a slévárnu Františka Richtera ve dvoře činžovního domu Komunardů čp. 1001 vybudovala roku 1908 firma B. Hollmann a spol. výrobní halu s železobetonovým stropem, navrženou projektantem Aloisem Zázvorkou. Podnik se specializoval na výrobu heverů, kovodělná produkce zde probíhala až do 90. let 20. století.

Slévárna umělecké litiny Karla Bendelmayera v Přístavní ulici čp. 503 vznikla 1906–1907 přestavbou starší koželužny podle projektu Františka Šafaříka. Firma Bendelmayer & Červenka se etablovala jako přední umělecká slévárna, mezi jejíž nejvýznamnější realizace patřily bronzové odlitky pro pomník sv. Václava sochaře Josefa Václava Myslbeka na Václavském náměstí: jezdecká figura sv. Václava s koněm a část z figur stojících světců, sv. Ludmily a sv. Prokopa. Po odchodu K. Bendelmayera se podnik transformoval 1913 na firmu Pražská metalurgie, roku 1920 přešel do jejího vlastnictví také objekt v Přístavní ulici, následně upravený podle projektu stavitele Jaroslava Vorlíčka. Ve druhé polovině 20. století byl začleněn do struktury ČKD; slévárenský provoz zde fungoval do konce 80. let 20. století.

K. Morstadt — Továrna medicinálních oplatek a kartonáž v průmyslovém objektu v Dělnické ulici čp. 475 navázala v roce 1912 na předchozí výstavbu obytného domu s továrnou, který nechal na nároží ulic Dělnické a Komunardů vystavět již na počátku 20. století Karel Morstadt. Další rozšíření výroby patentovaných oplatkových obalů práškových léků si vyžádalo stavbu nové dvoupatrové budovy se železobetonovým skeletem na vedlejší parcele. Realizaci zajistilo stavitelství Hrůza & Rosenberg podle projektu vrchního inženýra Jindřicha Pollerta. Objekt si i v dalším období uchoval původní architektonický charakter.

Transformace historicky utvářeného industriálního bloku na víceúčelové a ekonomicky nezávislé kulturní centrum pod značkou La Fabrika byla zahájena v roce 2004 z iniciativy soukromého investora Richarda Balouse. První etapa podle projektu Atelieru KAVA v roce 2007 propojila bývalou halu Richterových strojních závodů z ulice Komunardů 30 se sousední Bendelmayerovou slévárnou v Přístavní ulici 22 a v provizorně zastřešeném dvoře vytvořila novou divadelní scénu Studio 1. V hale s trámovým stropem pak vznikl stylově řešený bar.

Druhá etapa, nazvaná podle ústředního objektu Studio 2 – Slévárna, byla realizovaná v roce 2012 podle projektu Ateliéru KAVA týmu Tomáš Novotný, Tomáš Zmek a Lukáš Ježek. V ryze továrním prostředí vznikl víceúčelový prostor pro divadelní, taneční, filmové a výstavní aktivity. Při úpravě byly v maximální míře zachovány původní tovární prvky včetně dřevěných trámů stropní konstrukce, tvořící identitu areálu La Fabrika.

Ve třetí etapě roku 2026 doplnil celý komplex objekt LAFA GALLERY s dvěma patry výstavních prostorů a kavárnou v přízemí. Budova bývalé Továrny K. Morstadta v Dělnické ulici 43 čp. 475 prošla již v letech 2001–2004 konverzí na administrativní a obchodní prostory podle projektu Atelieru KAVA, na jejímž architektonickém řešení se podíleli Tomáš Novotný a Jiří Opočenský. Během desetiletí 2014–2024 si objekt získal pozornost jako sídlo Paralelní Polis, založené roku 2014 uměleckou skupinou Ztohoven. Projekt navázal na stejnojmenný koncept, formulovaný chartistou Václavem Bendou při zkoumání paralelní struktury disentu, a propojil jej s idejemi kryptoanarchie, decentralizace a nových technologií. Důležitou součástí budovy s coworkingovými a přednáškovými prostory byla kavárna Bitcoin Coffee, kde se původně mohlo platit jen kryptoměnou.

Nabídku hlavních návštěvnických prostor La fabriky s kvalitním technickým vybavením a možností variabilního uspořádání doplňují menší galerie, dílny a studia. Široce komponovaný program centra zahrnuje divadelní představení, koncerty, výtvarné a multimediální expozice, performance, eventy včetně alternativních aktivit, zhodnocující originální prostory a spolupráci s předními tvůrci repertoáru.

Kopáček Jiří

tech. realizeace ©
nahoru