Krasoumná jednota

První spolek založený k šíření umění v Čechách, činný v letech 1835–1940

Kunstverein für Böhmen

Krasoumná jednota byla založena roku 1835 jako zemský spolek pro podporu výtvarného umění při Společnosti vlasteneckých přátel umění. Formálně vznikla jako akciová společnost. Třetinu členské základny tvořila aristokracie. Primárním cílem spolku byla podpora domácích umělců, organizace výstav a zpřístupňování umění širokým vrstvám společnosti, přičemž inspiraci čerpala z činnosti obdobných sdružení v německých zemích. 

O účelnou působnost spolku se zasloužil zejména hrabě Franz Anton II. Thun-Hohenstein, když se stal 1839 jeho jednatelem. Z prostředků akcionářů byly pořizovány výtvarné práce, které byly následně losovány mezi členy spolku. K aktivitám Jednoty dále patřilo každoroční vydávání prémiových grafických listů a správa tzv. Veřejného fondu, do nějž směřovalo 20 % jejích příjmů. Z tohoto fondu byly financovány nákladnější monumentální umělecké zakázky, jako například malířská výzdoba pražského Belvederu a kaple sv. Anny v Katedrále sv. Víta, či realizace pomníků Karla IV. na Křižovnickém náměstí a pomníku maršála Radeckého na Malostranském náměstí. Významnou roli hrála také v podpoře mladých výtvarníků formou stipendií.

Pravidelné prodejní výstavy zastoupené též zahraničními autory, označované jako salony, se původně konaly v různých šlechtických sídlech. V pozdějším období našly stálé zázemí v prostorách Akademie v Klementinu, paláce Žofín na Slovanském ostrově a od roku 1885 v nově vybudovaném Rudolfinu. K významným mecenášům patřili například Josef Hlávka nebo Adalbert Lanna ml.

Ve druhé polovině 19. století se Krasoumná jednota stala klíčovou institucí s podstatným vlivem na vývoj české výtvarné kultury a formování národní identity. V souvislosti s rozvojem výtvarného umění a spolkové činnosti v českých zemích, zejména ve 20. století, však význam Jednoty postupně slábl. Svou činnost ukončila v roce 1940.

Filip Wittlich

tech. realizeace
nahoru