Kramářova vila

Bývalá Svatotomášská bašta, součást barokního opevnění Prahy, je výraznou dominantou Letenské pláně s výhledem na Pražský hrad a Vltavu. Na tomto místě si krátce před první světovou válkou vybudoval svůj nový domov významný český politik Karel Kramář (1860–1937), budoucí první ministerský předseda samostatného Československa. Město Praha mu prodalo dosud nezastavěný pozemek o rozloze přes 12 000 m² s podmínkou, že zde bude stát pouze jednopatrová vila. Stavba začala roku 1911 a trvala téměř pět let. Autorem projektu byl Friedrich Ohmann (1858–1927), vídeňský architekt a profesor v Praze, známý schopností spojovat historizující a modernistické prvky. Jeho smysl pro monumentalitu a harmonii vtiskl stavbě charakter výjimečné rezidence s prvky novobaroka a secese.

Rezidence o 56 místnostech nabízela mimořádný komfort – výtah, lázně, centrální vysavač a rozsáhlé hospodářské zázemí. V zahradě se nacházely skleníky, domek zahradníka a tenisový kurt. Na výzdobě interiérů se podíleli umělci z okruhu Uměleckoprůmyslové školy – Jan Beneš, Karel Štipl a Celda Klouček. Výrazný vliv měla Kramářova manželka Naděžda Nikolajevna, pocházející z Ruska, jejíž podíl vtiskl interiérům vily byzantský ráz, odrážející Kramářovo panslavistické politické smýšlení a jeho sympatie k carskému Rusku. Na jaře roku 1915 se manželé Kramářovi nastěhovali, avšak již v květnu téhož roku byl Kramář zatčen a o rok později ve Vídni odsouzen k trestu smrti. Vila zůstala prázdná do roku 1917, kdy se politik po císařské amnestii vrátil do Prahy.

Po smrti bezdětných manželů přešla vila roku 1938 do vlastnictví Společnosti Karla Kramáře, jež ji pronajala Národní galerii. Po zániku společnosti připadla stavba Národnímu muzeu, odkud byla roku 1952 převedena pod správu Úřadu předsednictva vlády. Vila sloužila k reprezentačním účelům a ubytování oficiálních návštěv. V letech 1994–1998 prošla rozsáhlou rekonstrukcí a od té doby je oficiálním sídlem předsedy Vlády České republiky.

Wittlich Filip