Hudba spojená s Vltavou

Vltava jako syžet je kvantitativně rozsáhlou kapitolou v dějinách české programní hudby, tj. kompozic evokujících zcela konkrétní dějové a vjemové představy už svým názvem nebo hudební symbolikou, např. v podobě citátů, volby určitých nástrojů, rytmů. Z hlediska muzikologie je Vltava hudbou zachycená dosud nezpracovanou oblastí tzv. české hudební vlastivědy, resp. hudební regionalistiky.

Nejznámější skladbou je bezesporu symfonická báseň Vltava z cyklu Má vlast Bedřicha Smetany.

Při vyhledávání vltavských skladeblze často narazit na zmínky mimo oblast odbornéliteratury a objevit skladby, v nichž je v názvu obsaženo slovo Vltava, a odvozené vyskloňované tvary a příbuzná slova typu Vltavinka, Vltavanka, Vltavka, tvary adjektiva vltavský, nelze opomenout německé Moldau. Při velkém množství skladeb lze narazit na užití stejného názvu pro různá díla různých autorů.

Vedle autorů české národnosti Vltavu recipovali i Němci z českých zemí a v malé míře i zahraniční autoři, např. chorvatský skladatel Vatroslav Lisinský (1819-1854), který zhudebnil báseň Vltava od Václava Jaromíra Picka (v cyklu Šestero českých písní). Vltava byla a je často součástí „obrazu vlasti“ exulantů a emigrantů, viz např. parafráze nářku dcer sionských Vyhnanci (Myšlénky českých vyhnanců do Uher přišlých) – 1. sloky tvoří verše Krásná je to řeka, řeka Vltava, kde jsou naše domy i vlasť laskavá. Poprvé byly verše publikovány v Kollárově sbírce Pjsně swětské lidu slawenského w Uhrách (1823), zařadil je i Josef Jungmann do 2. vydání své Slovesnosti (1845).

Zejména pražští skladatelé zpracovávali téma Vltava a někteří opakovaně, např. Karel Hašler a jeho skladby Vltavo, Vltavo, dále My jsme Pražáci, vltavská krev, nebo Podskalák, či Dopis ze zákopů nebo Hezká vzpomínka. Někdy je Vltava dominantním, jindy jen epizodickým prvkem.

K vyhledávání skladeb napomáhají ivýznamově příbuzná substantiva typu hráz, potok, přítok, tůně, vlny, proud, břeh, peřeje, splav, mlýn či adjektiva typu široký, hluboký nebo slovesa hučet, téct, plynout, vířit apod. Případ od případu je pak ale nutno řešit, zda je text obecný, nebo „vltavský“. Příkladem je oblíbená jihočeská lidová píseň Široký hluboký – stejnojmenný incipit pokračuje slovy ty vltavský tůně.

Mimořádně náročnou rešeršní práci představuje hledání skladeb spojených s okolím řeky, např. s Vyšehradem, Podskalím, Šumavou, a zmínkou o Vltavě. Ikonická místa pochopitelně lákala pozornost, viz skladby spojené se Svatojánskými proudy, lagunou u Štěchovic, Čertovkou, Karlovým mostem apod.

Nemalý počet skladeb má vazbu na události typu povodeň, pád mostu, srážka lodí, slavnosti na řece (musica navalis), plavení dřeva, voraři apod. Nelze opomenout ani Vltavu v dílech spojených s revolučním rokem 1848, často se vyskytuje i v textech parafrázujících českou hymnu – jde o fenomén spojený hlavně s 2. polovinou 19. století.

Žánrová pestrost skladeb o Vltavě vynikne z hlediska čistě hudební.klasifikace Dle základní typologie na skladby instrumentální, vokální či vokálně-instrumentální a v rámci tohoto dělení lze aplikovat dílčí rozlišení, např. repertoár pro dechové hudby). Dalším kritériem je obsazení, na skladby pro sólový nástroj (zejména klavír), pro skupinu nástrojů (zejména orchestrální skladby či skladby pro komorní obsazení), pro sólový zpěv s doprovodem, pro sbor apod. Jiné hledisko představuje typ recipienta, tj. rozdělení např. na vážnou hudbu či dobovou populární hudbu (dále trampská píseň, kuplet, parodie, kabaretní kus, opereta), resp. dle věkových skupin (např. písně pro děti a mládež) či dle sociální skupiny (písně dělnické, vojenské, kramářské, vorařské aj.í). Toto dělení je inspirativní byť ošidné, neboť předpokladem je znalost všech skladeb. Tradiční je také klasifikování dle formy např. na písně, melodramy, kantáty, symfonické básně, apod. Jiný pohled přináší využití hudby (např. na pochody, hudbu k filmům apod.). Nelze opomenout ani perspektivu lokality, které se skladba týká – některé skladby se týkají obecně celé řeky, jiné jen konkrétního místa.

Název Vltava v oblasti hudby odkazuje i na rozhlasovou stanici Vltava Českého rozhlasu, jazz-rockovou kapelu Vltava, dechovou hudbu Vltavanka, vyhlášeným podnikem tanečním a hudebním bývala Kavárna Vltava u pražského Štefánikova mostu, snad bude postavena Vltavská filharmonie.

Viktor Velek