Grafit – těžba a obchod

Grafit se stal předmětem těžby, zpracování a obchodu s počátky průmyslové výroby. Ještě v letech 1810–1812, nebyl z Čech vyvezen grafit žádný, naopak ho bylo 772 hamburských liber (přibližně 417,8 kg) dovezeno. Situace se s otevřením dolů v Černé v Pošumaví (Schwarzbachu) během několika let zcela otočila. Kníže Josef II. ze Schwarzenbergu požádal o propůjčení důlních měr 1811 a těžba v grafitovém (tuhovém) dole Černa v Pošumaví byla zahájena oficiálně na den sv. Václava, zemského patrona, o rok později. Až do konce 19. století těžba ve schwarzenberských dolech v Černé a Hůrce stoupala. Produkce se od dekády 1812–1822 až do dekády 1893–1902 zvýšila skoro padesátinásobně (z 2 210 tun na 92 760 tun).

Počáteční produkce stačila uspokojit poptávku v Čechách a Rakousku. Země rakouského mocnářství by samy o sobě ovšem nepodnítily větší těžbu. Překážku pro odbyt v zahraničí zpočátku představovala především cla na vodních tocích, zejména na Labi. Do příchodu železnice ani nepřipadala v úvahu doprava po zemi. V letech 1814–1819 bylo z Čech vyvezeno pouze nepatrné množství grafitu. Každý vyvezený centnýř zboží po Labi byl v součtu zatížen celními poplatky ve výši 6 zlatých a 15 krejcarů. To činilo nejen grafit, ale prakticky i jakékoliv jiné zboží, na zahraničních trzích neprodejnými.

Až ve dvacátých letech 19. století se zlepšily vývozní možnosti a zájem o vývoz grafitu z Čech zažil renesanci. Přispěly k tomu i výsledky napoleonských válek, kdy si Velká Británie jako jedna z vítězných mocností vymínila vznik takzvaných Labských akt v roce 1821. Nejzásadnějším bodem této smlouvy bylo zrušení nadbytečných cel po celém toku řeky, zůstala pouze ta na zemských hranicích. Praktická účinnost Akt ale nenastala okamžitě s prvním dnem roku 1822, například plavba z jižních Čech po Vltavě a Labi do Hamburku se otevřela až v roce 1823.

Když Adalbert Lanna st. podnikl 1825 slavnou pionýrskou dálkovou plavbu z Českých Budějovic do Hamburku, vezl s sebou kromě dřeva také grafit, které zde výhodně prodal. Iniciátorem vývozu tuhy zřejmě byl důlní rada Johann von Schindler, ředitel schwarzenberských dolů v Černé v Pošumaví, který přišel na myšlenku vývozu grafitu až do Velké Británie a 1825–1826 podnikl několik cest do Hamburku, kde navázal kontakty a zmapoval situaci. A. Lannovi se podařilo získat v Anglii obchodní zastoupení, těžbě grafitu a obchodu s ním se až do poloviny století věnoval jako společník firmy Eggert a spol., kterou spoluzakládal. V roce 1827 bylo vše připraveno pro transport jihočeského grafitu do Albionu a první dodávky začaly být vysílány po vodě z Českého Krumlova. Grafit se vyvážel z jižních Čech po Vltavě a Labi, obchodovalo se s ním v Magdeburku, Hamburku, Altoně a Londýně.

Blízkost surovinových zdrojů podpořená říční dopravou po Vltavě a provozem koněspřežní železnice Budějovice–Linz–Gmunden vedly Carla Hardtmutha k rozhodnutím, přeložit 1846–1847 z Vídně do Českých Budějovic výrobu kameniny a tužek, později světoznámé značky Koh-i-noor. Kolem 1850 byli největšími podnikateli s grafitem kníže Schwarzenberg u Černé v Pošumaví, Eggertova společnost – Mokranské těžařstvo u Mokré a Krumlovské grafitové závody – bratři Porákové na Plešivci nad Rybářskou ulicí. Roku 1880 otevřela Chvalovické doly na Netolicku firma Pierron a spol. Během dekády 1870–1880 zaměstnával jihočeský grafitový průmysl na 1 500 pracovníků, po půl století dosáhla Československá republika v letech 1925–1928 světového prvenství roční produkcí 23 tisíc tun. Po 2. světové válce a znárodnění byly sloučeny všechny jihočeské grafitové důlní provozy a úpravny do jediného závodu v Netolicích, dále začleněným pod Příbramské rudné doly n.p. Výstavbě vodního díla Lipno I musely urychlením vytěžením ustoupit doly v Černé v Pošumaví i sousední Hůrce, z důvodu vytěžení nebo nerentability byly postupně uzavřeny lokality Bližná, Domoradice, Vyšný, Spolí nebo Koloděje nad Lužnicí. V roce 1993 vznikla samostatná akciová společnost GRAFIT a.s. Netolice, od 2002 KOH-I-NOOR GRAFIT s.r.o. Zůstaly samostatné jednotky Úpravna grafitu Netolice, zaniklá 2004, a Grafitový Důl Český Krumlov, nabízející turistům v létě zážitek na podzemní trase v důlních chodbách.

Plavec Michal