Franta Anýž, závody pro uměleckoprůmyslové práce kovové
Podnik založil cizelér, kovolijec a podnikatel František (Franta) Anýž (1876 – 1934), absolvent Umělecko-průmyslové školy v Praze a člen SVU Mánes, který v závodě propojil individuální umělecké řemeslo s organizovanou tovární produkcí svítidel, architektonických kování, mříží a figurálních bronzových odlitků.
Budova průčelím do ulice U Průhonu 1079/40 vznikla 1911–1912 jako specializovaný provoz pro uměleckou a průmyslovou kovovýrobu. Její uliční fasádu navrhl architekt Antonín Engel v intencích geometrické moderny, tovární komplex realizovala podle vlastního projektu firma stavitele Matěje Blechy. Stavba byla koncipována jako polyfunkční celek s administrativním zázemím, kreslírnou a expedicí v přízemí a bytem majitele s ateliérem v patrech. Na uliční frontu navazoval dvorní dílenský trakt. Ve 20. letech 20. století byl areál v Holešovicích rozšířen, roku 1922 o slévárenskou část s kelímkovými pecemi, na kterou 1925 podle projektu inženýra Jindřicha Pollerta navázala na přilehlém pozemku do dnešní Přístavní ulice č.29 nová železobetonová výrobní hala, charakteristická průběžnou jeřábovou dráhou a velkorysým prosklením.
Podnik se etabloval jako přední dodavatel uměleckých a technických kovových prvků pro prestižní veřejné i soukromé projekty. K nejvýznamnějším realizacím patřily kovové a světelné prvky pro Obecní dům, výzdoba kaple sv. Václava, zhotovení bronzových rakví pro rekonstruovanou královskou hrobku a bronzová vrata v katedrále sv. Víta, či rozsáhlé dodávky svítidel pro významné veřejné budovy, která tvořila největší objem předválečné produkce závodu.
Po úmrtí zakladatele v roce 1934 provoz pokračoval pod vedením jeho synů. Po roce 1948 byl závod znárodněn a začleněn do národního podniku ZUKOV – Závody umělecké kovovýroby. Výrobní kontinuita areálu tak pokračovala i v období socialismu, byť v odlišném organizačním a hospodářském rámci. Slévárenský provoz byl zrušen roku 1988. Architektonicky dochovaný soubor, kombinující Engelovu uliční fasádu a Pollertovu železobetonovou halu, je dokladem historické vazby mezi průmyslovou výrobou a pražskou moderní architekturou.
Kopáček Jiří
Kopáček Tadeáš
