Ferdinandův sloup
Pamětní sloup z žehrovického pískovce vystavil strahovský opat Kryšpín Fuk z Hradiště na Hořejším slapu, tedy v místě, kde začínal peřejnatý úsek střední Vltavy po jejich splavnění prací na konci srpna roku 1643 na základě dva roky starého návrhu kameníka Zachariáše Campiona de Bussi. Na dvou bocích čtyřhranného podstavce je vytesán oslavný latinský nápis ku poctě římského císaře Ferdinanda III., který finančně a politicky zajistil projekt splavnění, a také opata Kryšpína, který je provedl.
V překladu tento nápis přibližně zní: Bohu největšímu nejlepšímu. Na paměť nejmocnějšího císaře Ferdinanda III., jehož ochranou a náklady byla Vltava učiněna splavnou. Dokončeno roku 1643 prací bratra Kryšpína z Hradiště, opata strahovského, želivského, milevského a vizitátora.
Na hlavici sloupu jsou symbolicky znázorněny peřeje, na kterých vítězně spočívá rozkřídlený císařský orel. Od obou pařátů mu šikmo vzhůru k okrajům perutí směřovaly symbolicky ztvárněný meč a žezlo, jež současně sloužily ke zpevnění celé konstrukce. Sloup i s transportem a vztyčením přišel na více než 160 zlatých rýnských. Sloup se stal symbolem Svatojánských proudů a v 19. století byl nejčastějším námětem na jejich fotografiích.
Při vzniku Československa v roce 1918 byl sloup poškozen, císařský orel byl tehdy jako symbol habsburské monarchie svržen do Vltavy. Při výstavbě vodního díla Slapy se sloup ocitl v zátopové oblasti, takže nakonec byl přemístěn pod přehradu, tedy níže po proudu. Na původní místo sloupu byla potápěči 10. května 2008 umístěna zmenšená replika.
Ferdinandův sloup je veřejnosti přístupný a nachází se v blízkosti naučné stezky Svatojánské proudy. V roce 2021 byl sloup restaurován akademickým malířem Jiřím Kašparem na základě iniciativy spolku Vltavan Čechy a obce Slapy.
Pařez Jan
