Čertova stěna – Luč

Čertova stěna, jedno z nejkrásnějších kamenných moří v Čechách, se nachází v údolí Vltavy, mezi Loučovicemi a Vyšším Brodem. Pokrývá stráň nad pravým břehem Vltavy ve výšce asi 600–697 m n. m. nad jedním z jejích divokých úseků, označovaným Čertovy proudy. Typickými tvary ve stěně jsou mrazové sruby i izolované skály, označované jako tory. Sama stěna, rozkládající se na ploše asi 10 hektarů, je zřejmě zbytkem hráze třetihorního jezera a na jejím vzniku se podílelo jak zvětrávání, tak zřejmě i seismická činnost. Podle libreta Elišky Krásnohorské k stejnojmenné opeře Bedřicha Smetany, uvedené roku 1882, ji zbudoval lstivý Rarach, jenž chtěl zatopit Vyšebrodský klášter, ale věrná láska a modlitba opata Beneše jeho dílo překazila… Autorka textu přitom využila starší pověsti, rovněž ke klášteru vázané. Údajně tu bývalo už staroslovanské obětiště. Prvně je v pramenech zmiňována už ve 13. století pod jménem Strašidelník.

Hora Luč (933 m n. m.) na levém břehu řeky má kromě četných sutí zachován také přirozený smíšený les s břízou, jedlí, bukem či smrkem, zčásti prohlášený za bezzásahovou zónu. Krom jiného je tu doložen jeden z nejvýše položených výskytů dubu zimního (Quercus petraea) u nás. V jiných částech se vyvinuly i typické suťové bory, bohatý je zejména výskyt mechorostů.

Obě rezervace, vyhlášené v roce 1956, resp. 1933, byly roku 1995 spojeny do jediné Národní přírodní rezervace Čertova stěna – Luč, chránící nejen horu a samotnou stěnu z žulových balvanů, ale i část řečiště Vltavy, vyhlídkovou skálu Čertova kazatelna a okolní les, tvořený smrky, borovicemi a břízami, s výskytem některých vzácných rostlin (mj. vřesovec pleťový, Erica herbacea) a živočichů (výr velký, Bubo bubo, či užovka hladká, Coronella austriaca). V roce 2005 byla rozšířená na dnešní plochu 132,62 ha, když do ní bylo začleněno i koryto řeky Vltavy mezi oběma částmi, známé jako Čertovy proudy.

Martínek Jiří